Naše dílo se po osmnácti letech podařilo. Trpělivost a vágnerovský boj za něco, co obohatí region, přinesl ovoce. 

Borovnice byla povětrnou velmocí s pěti větrnými mlýny a dnes se vrací do povědomí široké veřejnosti. 

Stále více Borovničáků se pyšní naším Větrákem.

 Budoucí řemeslníci můžou být právem na společné dílo s mistry svých oborů hrdí. Měli jsme opravdu velké štěstí na výběr nejlepší sekernické firmy Franty Mikyšky a škol našeho kraje. Vím, že jen prostudování dokumentace a doplnění projektu zabralo mnoho času.

Přestože scházela řada potřebných prováděcích projektů, vstal náš mlýn doslova z mrtvých. Při zkoumání zbytků našeho mlýna na uložišti ve skanzenu našli Láďa Kubias a Franta Mikyška některé velice potřebné detaily. Od této chvíle se mohlo začít.

Větrák se znovu narodil a nám nezbývá než všem školám, firmám, sponzorům i dárcům poděkovat.

Veřejná sbírka posloužila k pokrytí střechy šindelem od Jiřího Němce z Chrudimi. 

Stále mně však zní v uších věta: „Táto, jsme na tebe hrdí, dokázal jsi to.“

Ještě jednou všem moc děkuji.

Jiří Chvojka.

Spolupráce 4 středních škol při stavbě mlýna

Dřevo na stavbu pokáceli žáci České lesnické akademie v Trutnově, materiálu se následně ujali mladí tesaři

z jaroměřské Střední školy řemeslné. K nim se přidají ještě truhláři z Nové Paky, kteří zajistí výplně okenních

a dveřních otvorů. 

O dokumentaci a následnou propagaci se starají žáci cestovního ruchu ze Dvora Králové nad Labem.